Cenu Karla Krause uděluje Asociace českých divadelních kritiků, které je českou pobočkou mezinárodního sdružení divadelních kritiků (IACT/AICT). Tu zastřešuje nevládní organizace pro scénická umění Mezinárodní divadelní ústav (ITI), který je oficiálním partnerem UNESCO.
Jde o ocenění celoživotního díla osobností, které svou reflexí divadelní tvorby významně přispěly k udržování úrovně oboru, jeho kultivaci a prosazování etických hodnot v dramatickém umění. Cena nese jméno významného českého dramaturga, překladatele a publicisty Karla Krause, který výrazně ovlivnil podobu českého poválečného divadla a jehož působení bylo vždy spojováno s humanistickými ideály, étosem i rezistencí vůči totalitnímu systému. Prostřednictvím této ceny chce AČDK vyjádřit jak poctu Karlu Krausovi, tak jeho následovníkům, výlučným teoretikům, kritikům a publicistům, kteří vedle své práce měli vždy na zřeteli i mravní základ své činnosti. Cena se bude udělovat nepravidelně na základě návrhu a konsensu výboru Asociace českých divadelních kritiků.
První laureátkou Ceny Karla Krause byla Jana Patočková, divadelní kritička, redaktorka a editorka, která cenu převzala 21. listopadu 2019 v Divadelním ústavu. Po šesti letech, restrukturalizaci a výměně grémia Asociace českých divadelních kritiků navazuje na tento záměr v plném rozsahu a významu. Dalšími dvěma laureátkami jsou novinářka, teatroložka, dramaturgyně a pedagožka Jana Paterová a publicistka, režisérka, choreografka a pedagožka Nina Vangeli, které ceny převezmou 25. září 2025 v Národním institutu pro kulturu.
Jana Machalická, předsedkyně Asociace českých divadelních kritiků
Foto: Anna Benháková (©PULSAR, Ulov realitu 1, Studio ALTA, 2019)
Ve spolupráci s českým a rumunským střediskem Asociace divadelních kritiků AICT-IATC bude na podzim 2025 organizována odborná stáž pro divadelní kritiky a publicisty v rumunském Kluži (Cluj-Napoca). Stáž proběhne v rámci prestižního mezinárodního festivalu The International Meetings in Cluj, který se letos koná od 9. do 12. října a jehož součástí bude také konference pořádaná Mezinárodní asociací divadelních kritiků.
Co stáž nabízí?
Účastník či účastnice stáže získá jedinečnou příležitost aktivně se zapojit do festivalového a odborného dění – navštíví představení, zúčastní se mezinárodní konference a bude mít možnost setkat se s významnými osobnostmi z oblasti divadelní kritiky. V rámci programu se dále seznámí s místní uměleckou scénou, včetně maďarského divadla a nezávislých souborů, a bude mít příležitost publikovat své texty například v časopise Studia Dramatica (oficiální periodikum Fakulty divadla a filmu v Kluži) či jiných odborných platformách.
Na závěr stáže je plánována návštěva Divadelní fakulty v Kluži, která nabídne vhled do výuky a tvůrčího prostředí této uznávané vzdělávací instituce.
Termín: 9. 10. – 16. 10. 2025
Místo: Cluj-Napoca, Rumunsko
Délka pobytu: 8 dní
Forma podpory: příspěvek na mezinárodní dopravu a ubytování
Výše podpory: max. do výše 20.000 Kč (na základě předložení reálných výdajů)
Uznatelní žadatelé: divadelní kritici/čky a publicisté/tky s prokazatelnou publikační praxí v oblasti divadla (činohra, loutkové divadlo, hudební divadlo, taneční a pohybové divadlo či nový cirkus)
Limit: 1 podpořený/á profesionál/ka
Uzávěrka: 5. 9. 2025
Více informací a přihláška: zde
Byla vyhlášena výzva k přihlašování příspěvků na 22. ročník mezinárodní Banskobystrické teatrologické konference s názvem BLÍZKOST – OSAMĚLOST – REZILIENCE, která se uskuteční 14.–15. listopadu 2025 v Banské Bystrici.
Detaily a registrační formulář ke stažení: zde
Konference se zaměřuje na propojování divadelní vědy, scénické praxe a vysokoškolského vzdělávání. Přihlášky mohou podávat etablovaní i začínající badatelé a badatelky, divadelní profesionálové i studenti a studentky doktorského studia. Podrobnosti k tematickému zaměření a podmínkám účasti jsou uvedeny v přílohách e-mailové výzvy. Organizátoři zároveň uvítají šíření této informace v odborné komunitě.
V rámci festivalu Divadelná Nitra se uskutečnila rezidence pro mladé divadelní kritiky a kritičky, které se účastnila také Veronika Holečková. Jaké otázky rezonovaly mezi kritiky z různých zemí a jak byla vnímána česká divadelní scéna? Veronika Holečková sdílí své dojmy z mezinárodního setkání i z festivalového programu.
„Od 6. do 11. června se na Slovensku konal 34. ročník mezinárodního festivalu Divadelná Nitra, v jehož rámci se odehrála i kritická rezidence zemí (nejen) V4. S týmem tvořeným kritiky/kritičkami z Maďarska, Albánie, Makedonie, Bulharska, Srbska a Gruzie (za odborného vedení Stefana Tiggese a Darka Lukice) jsme společně zhodnocovali různé divadelní počiny festivalu a seznamovali se s novými úhly pohledu, jak na ně nahlížet. Mimo jiné naše kritické sešlosti sestávaly i ze vzájemného představování současného divadelního kontextu našich zemí, z čehož vyšlo najevo, že Česká republika svou pestrostí a mnohostí talentů působila v očích ostatních jako snová krajina.
Přínos naší rezidence pro mě spočíval tedy nejen v tom, že jsem si uvědomila, jak oslnivě se Česko profiluje coby divadelně lákavá a bohatá země (i vlivem přítomných inscenací Jana Mocka a Jiřího Havelky), ale významné pro mě bylo i navázání nových kontaktů s lidmi z částí světa, jejichž divadlo mi dosud bylo cizí. Nemohu však opomenout ani široké spektrum divadelní tvorby, kterou jsem v Nitře mohla zhlédnout. Za obzvlášť výjimečné jsem považovala tvůrčí počiny umělců z Ruska, kteří skrze svá díla (ne)přímo komentovali současnou nesnadnou politickou situaci a skrze vlastní křehkou nezlomnost zdůrazňovali téma letošního ročníku: práve/o tu a práve/o teraz!
Díky, Nitro.„
Foto: Natalie Launerová
V současném divadle jsou technologie, ať už filmové, digitální nebo generované umělou inteligencí, stále víc přítomné. Otázek přibývá, zvlášť proto, že technologické změny a vývoj nastávají tak rychle, že je už nestačíme ani sledovat, a to nejen z pohledu spotřeby, ale hlavně z hlediska skutečného pochopení. Technologiím se nevyhneme, pokud se úplně neodvrátíme od společnosti – což ale divadlo udělat nemůže, protože je její součástí. S novými technologiemi se musí nejen vyrovnat, ale také s nimi spolupracovat.
Zkusme se společně zamyslet nad výzvami, které technologické změny přinášejí do světa divadla a performativních umění, ať už jde o scénickou tvorbu, herecké umění a jevištní performanci, kdy herec sdílí prostor s dalšími živými či digitálními postavami, které mu mohou konkurovat; o způsob, jakým diváci inscenace vnímají, ať už osobně, nebo online; nebo o proměnu vztahu mezi tvůrci a současným či budoucím publikem.
To vše vyvolává řadu otázek, na které hledáme odpovědi:
Zájemce prosíme o zaslání abstraktu (max. 200 slov) a krátkého narativního životopisu (max. 100 slov) na e-mailové adresy:
grigorescuo2@gmail.com a ioan.pop-curseu@ubbcluj.ro
Délka příspěvků:
15 minut prezentace + 5 minut diskuse
Uzávěrka pro zasílání abstraktů: 10. července 2025
Oznámení o přijetí/odmítnutí: 1. srpna 2025
Jazyky konference: angličtina nebo francouzština (pro přednášky ve francouzštině je vyžadována prezentace v angličtině)
Místo konání: Fakulta divadla a filmu, Univerzita Babeș-Bolyai, Cluj-Napoca, Rumunsko
Termín: 10.–12. října 2025
Speciální panel: věnován doktorandům
Pořadatelé: AICT/IATC a Doktorská škola FTF
Organizační tým:
Oana Cristea Grigorescu (divadelní kritička, prezidentka AICT.Ro)
Ștefana Pop-Curșeu (FTF, katedra divadla, umělecká ředitelka Národního divadla v Cluji)
Ioan Pop-Curșeu (FTF, katedra filmu, fotografie a médií, vedoucí Doktorské školy)
Po přijetí návrhů prosíme o zaslání úplných textů (3000–5000 slov) v angličtině nebo francouzštině (pro přednášky ve francouzštině je vyžadována prezentace v angličtině) do 1. září 2025.
Příspěvky nebudou během konference čteny, ale budou předem zpřístupněny účastníkům. Autoři mají během prezentace 15 minut pouze na shrnutí hlavních tezí a závěrů, aby zbylo alespoň 5 minut na diskusi.
Konference bude probíhat hybridní formou – online (Zoom) i prezenčně v Cluji. Účast tedy není podmíněna fyzickou přítomností.
Vybraným účastníkům budou nabídnuty zdarma vstupenky na hlavní představení Národního divadla v Cluji během festivalu Mezinárodní setkání v Cluji (9.–12. října 2025).
Účastníkům bude zajištěno občerstvení během konference a večerní koktejlová recepce po každém představení.
Vybrané příspěvky budou publikovány v časopise AICT/IATC – Critical Stages/Scènes Critiques a v akademickém časopise FTF – Studia UBB Dramatica.
Téma:
Akcelerace jako estetický, dramatický i společenský jev v současném divadle
Zaměření čísla:
Číslo se bude věnovat tomu, jak se fenomén zrychlení promítá do dramatických textů, inscenačních strategií a diváckého vnímání. Hledáme příspěvky z různých kulturních kontextů, které zkoumají zrychlení jako motiv, dramaturgický prostředek či odraz současného životního tempa.
Možná témata:
Harmonogram:
Abstrakty zasílejte do: konce května 2025
Oznámení o přijetí: konec června 2025
Odevzdání finálních článků: konec listopadu 2025
Publikace: červen 2026
Kontaktní osoba pro zasílání abstraktů: manuel.garcia.martinez@usc.es
Výbor Českého střediska AICT-IATC v letech 2023–2024 pracoval ve složení:
Barbora Etlíková, Jan Jiřík, Marcela Magdová, Jana Machalická (předsedkyně), Hana Strejčková
Tajemnice: Barbora Formánková
Počet členů v letech 2023–2024: 26
Řádné členské schůze se konaly:
– 5. 9. 2023
– 30. 9. 2024
Schůze výboru proběhly:
– 16. 1. 2023
– 27. 3. 2023
– 7. 2. 2024
– 18. 6. 2024
30. světový kongres Mezinárodní asociace divadelních kritiků IATC-AICT
Kongres se konal ve dnech 20.–26. 5. 2024 v Brně ve spolupráci s PerformCzech a Národním divadlem Brno. Součástí byl také mezinárodní workshop pro mladé divadelní kritiky, kterého se zúčastnily Eliška Raiterová a Natallia Skarynka.
Součástí kongresu byla i mezinárodní teatrologická konference „Pravda“ v kafkovském světě divadla – tragická nebo komická?, kde své příspěvky přednesly DOC. PHDR. ZUZANA AUGUSTOVÁ, PH.D. a MGA. HANA STREJČKOVÁ, PH.D.
Zahraniční stáže pro divadelní kritiky
Ve spolupráci s PerformCzech proběhly v roce 2024 dvě stáže:
– v Německu (redakce Tanznetz.de)
– v Polsku (ve spolupráci s teatrology Tomaszem Grabinskim a Elżbietou Zimnou)
Účastníci: Tomáš Kubart a Magdalena Franková.
Zahraniční stáže pro divadelní kritiky
Také v roce 2023 se ve spolupráci s PerformCzech uskutečnily dvě zahraniční stáže:
– v Německu (redakce Theater der Zeit)
– na Slovensku (magazín kød)
Účastníci: Eliška Raiterová a Tomáš Kubart.
Tvůrčí rezidence v Nitře během Mezinárodního festivalu Divadelná Nitra, Slovensko
NITRA, 6.–11. ČERVNA 2025
V4@Theatre Critics Residency je jedinečná platforma pro rozvoj a zlepšování dovedností v oblasti divadelní reflexe. Účastníkům nabízí možnost sledovat a diskutovat inscenace 34. ročníku Mezinárodního festivalu Divadelná Nitra pod vedením mezinárodních lektorů, setkávat se s divadelními profesionály z celé Evropy, účastnit se specializovaných workshopů a zapojit se do debat s umělci a kritiky.
Zašlete vyplněný přihláškový formulář (ke stažení zde) a požadované přílohy v angličtině na email: barbora.formankova@idu.cz
POŽADOVANÉ PŘÍLOHY:
TERMÍN PODÁNÍ PŘIHLÁŠEK: 20. DUBNA 2025
VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ
Na základě níže uvedených kritérií nominují projektoví partneři 2–3 uchazeče z každé způsobilé země hlavnímu organizátorovi – Asociaci Divadelná Nitra. Ta následně vybere a oznámí maximálně 12 účastníků. Zbytek nominovaných uchazečů bude veden jako náhradníci.
Profesionální divadelní kritici do 35 let (přednost mají uchazeči, kteří již aktivně působí v oboru, nikoliv studenti)
Plynulá znalost angličtiny (mluvená i psaná)
SKUPINA VISEGRÁD: Slovensko, Maďarsko, Česká republika a Polsko
ZEMĚ ZÁPADNÍHO BALKÁNU: Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko
ZEMĚ VÝCHODNÍHO PARTNERSTVÍ: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina
Účastníci budou požádáni o publikování recenze v relevantním periodiku ve své domovské zemi a o účast na online přednášce po festivalu.
Organizátor, Asociace Divadelná Nitra, si vyhrazuje právo na změny v projektu v závislosti na aktuální situaci.
Jeffrey Eric Jenkins, prezident Mezinárodní asociace divadelních kritiků IATC-AICT, se ve svém zamyšlení věnuje roli divadla v současném světě, kde se potýkáme s rostoucím autoritářstvím a krizemi. Reflektuje význam divadla jako nástroje pro vyjádření pravdy a odporu vůči potlačování lidských práv a svobod.
Jeffrey Eric Jenkins: Od prvních oslav Světového dne divadla v roce 1962 Mezinárodní divadelní ústav každoročně vyzývá významnou osobnost, aby přednesla poselství na téma „Divadlo jako cesta k míru“. Když se ohlédneme za uplynulými šesti desetiletími, nalézáme mnohá krásná poselství, která však bohužel kulturní společnosti po celém světě nedokázaly naplnit.
V poselství pro rok 2025 si klade řecký režisér Theodoros Terzopoulos řadu otázek týkajících se krizí, kterým čelíme, jeho frustrace je zřejmá, protože divadlo na celém světě bojuje s hledáním odpovědí. Jako strážci lidského příběhu si divadelní umělci musí uvědomit, že umělecká praxe není pouze aktem tvorby – může být i aktem vzdoru.
Vezměme si Ukrajinu, kde agrese neohrožuje pouze národní suverenitu, ale aktivně míří na kulturní identitu. Odolnost ukrajinské umělecké komunity je silnou připomínkou, že divadlo vzkvétá v odporu. Skupiny jako Dakh Daughters, se svou silnou kombinací hudební virtuozity a ostré politické kritiky, proměnily svá vystoupení v protest. Tito umělci riskují svou existenci, aby připomněli světu, že kulturní projev nelze vymazat násilím ani manipulací. Ukrajinští dramatici vytvářejí příběhy, které zpochybňují imperiální mýty a hájí důstojnost svého národa.
Demagogové se vyznačují překrucováním jazyka a vytvářením mytologií, které zjednodušují realitu na černobílý příběh o nepřátelích a spasitelích. Proto se divadelní umělec stává cílem – dramatik analyzuje moc, herec vyjadřuje nesouhlas, výtvarník zobrazuje alternativní vizi budoucnosti. Každý tvůrčí akt vyjadřuje složitost jako protiklad prázdné uniformity propagandy.
Ve Spojených státech má toto omezování často nenápadnější podobu. Umělci sice jen zřídka čelí přímým hrozbám, ale postupné oslabování umělecké svobody skrze škrty ve financování, společenský tlak a ideologickou cenzuru vytváří prostředí autocenzury. Když umění slábne, slábne i schopnost společnosti klást otázky, přemýšlet a představovat si jiné možnosti. Musíme si uvědomit, že autoritářské režimy nepotřebují k úspěchu nutně násilí – stejně dobře prospívají v kultuře, která dává přednost pohodlí před konfrontací a efektu před hlubším zamyšlením.
Divadlo se s těmito výzvami musí vypořádat skrze odvážné a autentické zobrazování skutečnosti. To vyžaduje odvahu – odvahu vytvářet příběhy, které odhalují slabiny a rozpory mocenských struktur. Abychom však dokázali účinně vzdorovat, musíme se vyvarovat i senzacechtivosti. Síla divadla nespočívá v tom, že by překřičelo demagogy, ale v tom, že dokáže vtáhnout publikum do prostoru zamyšlení, kde se rozvíjí empatie a porozumění složitosti světa.
Ve světě přesyceném dezinformacemi je jeviště místem, které diváky vybízí k hledání odpovědí na obtížné otázky místo úniku do pohodlí ideologických jistot. To vyžaduje překročení hranic tradičních divadelních prostor a aktivní zapojení v rámci komunit – ve školách, na veřejných místech i v digitálním světě kde se střetávají protichůdné narativy. Nestačí jen z jeviště kázat – musíme se setkat s diváky tam, kde jsou, a přinášet jim příběhy, které zpochybňují jejich přesvědčení a podněcují k dialogu.
Při oslavách Světového dne divadla 27. března si připomínáme sílu, která spojuje divadelní umělce bez ohledu na světové hranice. Tato oslava nás vybízí k tomu, abychom znovu potvrdili svůj závazek k jevišti jako místu pravdy. Divadlo není pouze kulturním vyjádřením – je to akt odolnosti ve světě, který je příliš často umlčován strachem.
Historie ukázala, že autoritářské režimy nemohou potlačit sílu divadla. Václav Havel používal satiru k podkopání sovětské represe; Athol Fugard dramatizoval krutost apartheidu; ukrajinští umělci dnes vystupují mezi troskami, aby vyjádřili právo svého národa na existenci. Tyto příklady ukazují, že skutečná síla divadla spočívá v jeho schopnosti vyjádřit a posílit pravdu.
Jednat v tomto duchu vyžaduje odvahu, která byla vždy znakem divadla. Od Learova hněvu rozbouřeného bouří až po Hamletovo odvážné odhalení korupce, jeviště nám nabízí hlubokou připomínku, že čelit moci není ani nové, ani volitelné. Je to naopak trvající povinnost.
Ukrajinský příklad zdůrazňuje univerzální pravdu: divadlo není omezeno pouze na okázalá jeviště nebo luxusní místa. Vzkvétá v krytech, na nádvořích a v myslích těch, kteří se odváží snít o svobodnějším světě. Každé představení, které prosazuje tuto svobodu, vzdoruje silám, které se snaží zničit individualitu a nahradit ji dogmatem.
Dokud budou existovat příběhy, které je třeba vyprávět, musíme vytrvat. Každý tvůrčí akt je projevem dosažené svobody a každý takový akt je prohlášením naděje.
Jeffrey Eric Jenkins je 14. prezident Mezinárodní asociace divadelních kritiků (AICT-IATC), profesor a vedoucí Katedry divadelních studií na Univerzitě Illinois v Urbana-Champaign a fakultní člen Discovery Partners Institute v Chicagu.
Hana Strejčková, členka výboru Českého střediska AICT a mezinárodního výboru, pedagožka, dramaturgyně a režisérka, byla pozvána jako hostující lektorka workshopu mladých kritiků AICT/IATC. Tato významná událost proběhla pod záštitou Mezinárodní asociace divadelních kritiků – Thajského centra („IATC Thailand“) a Katedry dramatických umění Chulalongkornovy univerzity v Bangkoku.
V rámci BIPAM (Bangkok International Performing Arts Meeting, 12.–16. března 2025) Hana mentorovala desetičlennou skupinu anglicky mluvících studentů, vedla je k analytickému přemýšlení o současném performativním umění a podporovala je ve vyjadřování vlastních kritických úvah. Workshopu se celkově zúčastnilo dvanáct studentů z deseti zemí světa a třech kontinentů. Zapojení Hany Strejčkové pokračovalo i na mezinárodní konferenci IATC „Trans-“, kde přednesla vlastní příspěvek věnovaný československé pantomimě a fyzickému divadlu. Na konferenci mimojiné vystoupila i v roli moderátorky druhého panelu a vedla diskuzi po hlavním řečníkovi.
Tím její působení v Bangkoku nekončilo. Studentům magisterského studia Chulalongkornovy univerzity nabídla tříhodinový workshop fyzického divadla. Celý program pak završila jedinečná audience v tanečním studiu světoznámého thajského choreografa Picheta Klunchuna.
Hana Strejčková tak nejen reprezentovala českou divadelní kritiku a pedagogiku na mezinárodní úrovni, ale zároveň přispěla k jejímu přímému propojení s asijskou performativní scénou.
Foto: IATC Thailand Centre
Moderace druhého panelu konference.
Foto: archiv Hany Strejčkové
Se studenty univerzity na workshopu fyzického divadla
Foto: archiv Hany Strejčkové
Na audienci u choreografa Picheta Klunchuna
Foto: archiv Hany Strejčkové
