Asociace českých divadelních kritiků

International Association of Theatre Critics

Association Internationale des Critiques de Théatre

Vyhlášen další držitel AICT/IATC ceny THALIA

IATC/AICT / Mezinárodní asociace divadelních kritiků/ oznamuje, že držitelem 5. ceny THALIA za kritické psaní je divadelní teoretik, režisér a zakladatel Odin Teatret , dánský divadelník Eugenio BARBA.

Cena mu bude předána na slavnostním ceremoniálu během 27. světového Kongresu Asociace v říjnu v Pekingu.

Předcházejícími nositeli této ceny byli Eric BENTLEY /2006/ a Richard SCHECHNER /2010/  z USA, Jean-Pierre SARRAZAC /2008/ z Francie a Kapila VATSYAYAN /2012/ z Indie.

Eugenio Barba je jedním z nejvýznamnějších světových autorů na téma divadelní antropologie. Pro kritiky a divadelníky  Západu otevřel nové pohledy na  herectví, a to zejména ve vztahu k východní tradici. Jeho raná díla popularizovala úspěchy Grotowského Laboratoře a nové metody hereckého tréninku. Stvořil skandinávské laboratorní divadlo s názvem Odin Teatret / Nordic Teatrlaboratorium (1964), které stále působí v Holstebro, Dánsko; a založil v roce 1979 Mezinárodní školu divadelní antropologie (ISTA).

 

Eugenio BARBA se narodil v roce 1936 v jihoitalském Brindisi.

Sociálně-ekonomická situace jeho rodiny se  radikálně změnila v důsledku druhé světové války. V roce 1954 Barba emigroval do Norska, kde pracoval jako svářeč a námořník. V roce 1961,  poté, co obdržel stipendium UNESCO, odešel studovat do Polska na státní divadelní školu ve Varšavě. V letech 1962 a 1964  pracoval v Divadle Laboratorium – asistoval Jerzy Grotowskému při práci na Akropolis Stanislawa Wyspianského a Dr.Faustus Christophera Marlowea. Na základě těchto zkušeností napsal svou první knihu, věnovanou divadlu Grotowského – Alla ricerca del teatro perduto (In Search of a Lost Theatre -Hledání ztraceného divadla, Padova 1965). V roce 1963 Barba cestoval do Indie, kde studoval kathakali, divadelní formu, která v té době byla na Západě neznámá.

Roku 1964 se Barba vrátil do Osla, kde se chtěl stát profesionálním režisérem, ale jako cizinec nebyl v profesi vítán. Založil tedy vlastní skupinu: Odin Teatret vznikl 1. října 1964. Ze začátku zkoušela skupina v bývalém krytu, po úspěchu první inscenace Ornitofilene je však pozvala dánská radnice městečka Holstebro, aby se tam přestěhovali a na staré farmě vytvořili divadelní laboratoř. Od té doby je Holstebro základnou Odin Teatretu. Zde Eugenio Barba režíroval asi šedesát pět inscenací /desítky inscenací s Odin Teatret a Theatrum Mundi Ensemble včetně Dům mého otce (1972), Přijď! A den bude náš! (1976), B. Brechta Ashes (1980), Evangelium podleOxyrhincus (1985), Talabot (1988), Kaosmos (1993), Mythos (1998), Andersen Dream (2005), UrHamlet (2006), The Chronic Life (2011).

V roce 1979 založil zásadní Mezinárodní školu divadelní antropologie (International School of Theatre Antropology, ISTA) – první zasedání se konalo v Bonnu v roce 1980, poslední bylo organizováno ve spolupráci s Grotowského centrem a proběhlo v dubnu roku 2005 v Krzyżowa a VratislaviVe svém eseji Eurasian theatre, or a chance, Barba píše: “ISTA mi umožňuje získat divadelní mistry ze Západu a Asie, porovnat mimořádně rozmanité metody práce a dosáhnout společného základu techniky – společného pro Západ a Východ, společného pro “laboratoř” a tradiční divadlo, pantomimu, balet a současný tanec . ”

 

Vydal několik knih, mimo jiné: The Paper Canoe; Theatre: Solitude, Craft, Revolt; Land of Ashes and Diamonds – My Apprenticeship in Poland (s šestadvaceti dopisy Jerzy Grotowského, které napsal Barbovi). 
Barba publikoval mnoho studií a knih, které byly přeloženy do mnoha jazyků, mimo jiné např.:The Paper Canoe(Routledge), Theatre: Solitude, Craft, Revolt (Black Mountain Press), Land of Ashes and Diamonds: My Apprenticeship in Poland- následováno 26 dopisy Jerzy Grotowského adresované Barbovi (Black Mountain Press), Arar el cielo (Casa de las Américas, Havana), La Conquista de la diferencia (Yuyachkani / San Marcos Editorial Lima), On Dramaturgy and Directing:Burning the House (Routledge).

Spolu s  Nicolou Savaresem napsal  Slovník divadelní antropologie The Secret Life of  the Performer /Tajemné umění herce/(Routledge) – česky vyšlo v roce 2000/, který shrnuje zkušenosti ISTA z mnohaletého výzkumu asijských a evropských divadelních kultur.

Barba byl oceněn za své umělecké a vědecké práce 11 čestnými doktoráty z různých vysokých škol, včetně: Aarhus (Dánsko), Ayacucho (Peru), Bologna (Itálie), Havana (Kuba), Buenos Aires (Argentina), Edinburgh (Velká Británie), Hong Kong (Čína), a ve Varšavě (Polsko). Je také držitelem ceny dánské Akademie, ceny mexických divadelních kritiků a mezinárodní  Pirandellovy ceny. Je členem redakčních rad časopisů, jako jsou: TDR: The Journal of Performance Studies, New Theatre Quarterly, Performance Research a Teatro e Storia.